Island 2010

Zdenka, Filip, Marek (osm měsíců) a Toyota Hilux

Zdar ze země ledu!

Na Islandu 12C a skoro pořad prší. Nechápu jak sem někdo může jet na motorce. My máme Hilux boudičku na čtyřech kolech a je nam v ni i s Markem prima.
Dneska jsme absolvovali trapne atrakce pro turisty u pobrezi. Ale treba ledove jezero, ze ktereho vyplouvaji kry s odlivem do more, bylo prekrasne. I kdyz mraky turistu. A hrali si tu tuleni.
Zitra snad uz konecne vyzkousime naseho offroada v terenu. Pojedeme na sopku Laki a uz by mely byt i nejake brody.
Po trajektu se to s nami jeste porad houpe, Zdenka to leci cajem a ja pivem.
Zbynek hned prvni den na asfaltu pichnul. Vyzkouseli jsme Exhaust Bag /pripoji se na vyfuk a nafoukne pod autem, je to desne modni novinka/. Je to uplne k nicemu, Discovery ma dva vyfuky, tak jsme to museli foukat druhym autem. Jenze vak auto neuzvedl… Je to kram!
Koupil jsem si mistni kartu na 3G, tak vyrizuji vsechny emaily.
Jo a jsou tu docela prijemne ceny, zadna drahota.

Kiss my axle

Nektere veci se stavaji jenom nektery lidem. A nebo take nekterym autum.
Za nepretrziteho deste, kdy se postupne menil na vodorovny, jsme vyrazili do oblasti sopky Laki. Ta bouchla naposledy v roce 1783. K sopce vede bezne pouzivana cesta, kudy jezdi i terenni autobus. Pres brody a kolem lavovych poli. Kdo by tudy ale jezdil, ze? Hned na zacatku jsme odbocili na soubeznou cestu, ktera prekracuje docela tezky brod, na jehoz dne jsou lavove schody a pak se klikati asi 50km lavovymi poli.

Zbynkova osadka se hned na zacatku pokusila protestovat, kam bychom v tom desti jezdili a ze by bylo lepsi vyjet po bezne ceste a pak se vratit do kempu. Doporucil jsem jim navstevu muzea na pobrezi. Cestovani s Markem bohuzel znamena, ze dve hod jedeme, pak krmime a pak musi hodinu behat, jinak nam leze po strope. A tak nam ostatni vzdy ujedou a pockaji na nejakem hezkem miste.

Coz je ovsem v souvislem slejvaku tezke. Nastesti po ceste byla turisticka chata/bivak bez spravce/ a tak zatim upekli ryby. U Laki jsme se koukli na jezero v krateru, ale z okoli jsme videli jen mlhu a dest. Sjeli jsme k chate Blagil, kde byva i ranger a ze tu budeme spat. Zbynkum se spani v budce pro turisty nelibilo a tak odjeli na pobrezi do campu.

Rano nam bylo odmenou za proprseny den. Slunicko a vyhledy na celou sopecnou krajinu. Jeden kuzel vedle druheho, lavova pole zarostla mechem, obcas jezero. Druhuhory. Kazdou chvilku jsme cekali, kde se vynori dinosaurus.

Zpatecni cesta po bezne trase byla taky hezka, kolem vodopadu, pres par brodu.
Vzpominate si, jak jsem se v Maroku posmival Romanovi za uzaverku? A ze si ma na auto napsat Polib mi diferencial? Vcera hned jak jsem opustil asfalt, divne zvuky se ozyvaly. A celou cestu kolem Laki se to zhorsovalo. Zpatky na silnici 1 /okruzni asfalt kolem Islandu/ jsem zvednul predek a zjistil, ze jedno kolo se toci a druhe temer ne. Ze by opet muj oblibeny diferencial?
Pres kamarada Milu jsem sehnal telefon na jeho kamarada v Artic Truck /specialista na prestaby Toyot do extremnich podminek/ a ten mi dal telefon na kamarada ve Viku. Sem jsme se vecer doplazili, ubytovali se v paradni chatce v kempu a sli koukat na papuchalky.
Roman zatim vyrazil na brod pres jezero Blaulaton a Zbynci zmizeli na Gejsir a pak uplne na sever filmovat stavbu tunelu Metrostavu.
Papuchalka jsme nenasli ani jednoho, asi bydli jinde. Spali jsme v chatce pod skalou, na ktere hnizdili rackove a delali desny bordel. K veceri jsme si upekli lososa. Nevozte na Island zadne jidlo! Je tu stejne draho jak u nas a maji prima lahudky.

No a ted si polibim tu osu. Rano jsme auto v servisu zvedli, ukazalo se, ze je vypadla poloosa, tak ji za dve hodky nasadili a hura zase do hor. Kdybych se ucil jeste hur nez jsem se ucil, vyucil jsem se automechanikem a osu si nasadil sam v horach.
Tak mirime za Romanem do Landmannalaugaru. Sopecna oblast v horach, kde stale unika para, horke prameny, bahenni sopky.