Jste zde: bebaweb.cz
bebaweb.cz



Licence Creative Commons
Uvedená práce (dílo) podléhá licenci
Creative Commons
Uveďte autora
Neužívejte dílo komerčně
Nezasahujte do díla

vizitka_Sqwer vizitka_Beba

Libye 1.9. - 30.9. 2006

Beba + Sqwer

BMW Dakar + KTM LC8

Jedu napřed, počkej tam na mě!

on-line (teda skoro) deník z výletu

A co takle třeba na jih??? Do země, která hodně láká, není jednoduché sehnat vízum a dostat se přes hranice a hlavně - Sahara tam nabízí ty nejextrémnější pouštní terény! Do Libye...

Okouknout pohoří Akakus, poušt Hamada EL Hamra, Ubari Sand Sea a třeba dojet i na Waw en Namus...

Ale to podle toho jak nám bude cestovatelský bůh nakloněn, protože kdo jiný by měl vědět jak je jeho nálada vrtkavá..

1.9. 2006, Praha

Vyjíždíme na cestu a snad nám štěstí bude přát a náhoda přihraje do cesty pár zajimavých příhod a zážitků...

Beba a Sqwer...

2.9. 2006, Tunis Medenine 100km na Libyjské hranice

Nálada výborná, pivo dopijeme před hranicí. Od toho auta co na něj Bébovi upadla motorka při sundavání ze stojánku před naloděním jsme stihli ujet!

4.9. 2006, Ghadames

Zdravime ze zeme, kde benzin je levnejsi nez voda!

Nudnym prejezdem jsme s dostali pres Tunis do Lybie. Na hranicich nas uz cekal Hadi (majitel cestovky sehnany ceskou Adventurou) a tak odbaveni probehlo behem necele hodiny. Dostali jsme lybijske poznavaci znacky. Dalsim prejezdem necelych 500km jsme se dostali vecer do Ghadamese. Az sem vede luxusni asfaltka. Asi 150km pred Ghadamesi jsem za soumraku pichnul - teda utrhnul ventilek z duse. Nez jsme to prezuli, tak kazde auto, ktere jelo kolem, zastavilo, vsichni se ptali, jestli potrebujeme pomoc, zda mame dost vody a GPS. Nekteri nam primo vnucovali lahev vody. Vubec se da konstatovat, za vsichni lide zde jsou velmi pratelsti a snazi se kazdemu pomahat.

V Ghadamesi jsme se ubytovali v peknem hotelu na okraji pouste. V baru meli dokonce pivo, samozrejme nealkoholicke. Rano jsme prohledli stare mesto, ktere je chranene UNESCO, pak jsme prospali poledni zar 40-50C ve stinu a vecer se seznamili s nasim poustnim pruvodcem. Je to urostly Tuareg, jde z nej strach, tvar stale zahalenou turbanem, jen mu chybi zakriveny nuz. Ale pusobi velice v pohode. Podle vyjadreni Hadiho mel nejdrive jet jeho syn a kdyz se Hadi dozvedel, ze jede otec, tak mel velikou radost, protoze se udajne jedna o jednoho ze tri nejlepsich poustnich expertu v cele Lybii. Nad mapou pak prisla vnivec veskera moje pecliva priprava tras. Cesta kolem alzirskych hranic neni mozna, Alzir prestal tolerovat prujezd jeho uzemim, kde se objizdela ta nejvesti dunova pole (vyska az 60m). Mame tedy naplanovanou cestu primo napric Idehan Ubari Sand Sea. Usek piskem bude asi 150km a duny jsou tam pro jistotu vysoke az 90m. Ale nas Tuareg si je jisty, ze to na motorkach zvladneme. No nazdar!

Vecer jsme nakoupili 120litru benzinu, 90litru vody, mouku na chleba a par konzerv. Rano za svitani vyrazime na zrejme nejtezsi trasu naseho vyletu - 700km do Ghatu. Drzte nam palce!

8.9. 2006, Ghat

Zvladli jsme prejezd Ubari Sand Sea!

Co napsat o zazitcich? Vsechno by znelo prilis basnicky a hrdine, tak radeji pouze vycet faktu:

Prvni den

  • Sulejman je nearabsky presny a opravdu vyjizdime v 8.30
  • na prvnich par kilometrech zvlada Sqwer Sulejmanovi rozstrelit okno sutrem. Proste jel moc blizko a zatah za plyn
  • jedeme po trase, ktera neodpovida zadne pripravene
  • v poledne zalehame ve stinu akacie a cekame do trech hodin, nez zase pujde jet dal
  • v podvecer u jinych akacii sbirame drevo na ohen
  • jedeme kolem lesa zkamenelych stromu
  • vecer prijizdime na zacatek dun
  • taborime na krasnem miste obehnanem dunami vyska asi 80m, trenujeme jizdu na dunac, Sulejman nam pece tuaregsky chleba v pisku a vari vytecnou veceri
  • dostavame vytecny caj po kterem nemuzeme usnout
  • spime pod sirakem a celou noc nam sviti uplnek do oci
  • za cely den jen par velbloudu a krkavci
  • 260km po hamade, teplota ve stinu 40C

Druhy den

  • vstavame za svitani
  • vyjizdime s prvnimi paprsky slunce
  • jedeme asi 50km mesicni krajinou s uzasnymi skalnimi utvary, pisecne duny se pomalu ze vsech stran uzaviraji kolem nas
  • neomylne se napojujeme na trasu, kterou jsem dostal od Karima Husajna. To je rally zavodnik, spoluautor SaharaOverland a ucastnik vypravy na motorkach k LostTree na hranici Alziru a Nigeru. Tak po tehle trase jsem fakt jet nechtel, nic tezsiho jsme si nemohli vybrat!
  • kolem 10hod Sulejman prohlasuje, ze mame dobry cas, nebudeme zajizdet na spanek ke studni a jedeme rovnou do pisku
  • u skalnich pyramid odpousti Sulejman pneu
  • vstupni duna je vyjezd do vysky, zastavit na hrane a pak opatrne sklouznout dolu
  • dalsi duna, dalsi duna, dalsi duna
  • prejezdy pisecnych plani
  • zahrabani se v najezdu na duny znamena polozit motorku na bok otocit po svahu, vyjet zpatky na protisvah a znova, kolikrat uz ani nevim
  • zastavit se da pouze v kopci dolu, jinak se neda v mekkem pisku rozjet
  • Sulejman jednou zastavil, aby se ujistil ze vyjedeme dunu a hodinu jsme do vyhrabavali, jak byl rad za lopatku, kdyz jsem ji daval do auta, tak se smal
  • poprve v zivote uznavam, ze mi nestaci vykon motoru, pri vyjezdu dun mnohdy pred vrcholkem ztracim vykon a musim nechat klouzat spojku. Obcas mi nezbyde nez vyjezd vzdat a vytocit si nove kolecko
  • Sqwerovi za jizdy dochazi benzin (na nadrz sice jen 180km, ale vykon v pisku ho zachranuje!), tankujeme z barelu. Ptame se jak daleko ke spanku a pry 8km. Opravdu je to 8km, ten clovek ma snad v hlave navigacni pocitac
  • konecne poledni spanek, jak ty akacie v zaplave pisku Sulejman nasel, to fakt nechapu
  • motorky do stinu pod vetve, lezime pod plachtou mezi autem a akacii
  • horky vzduch v prohlubnich tvori dojem jezer
  • lezime o dve hodiny dele nez vcera, teplota ve stinu 45C
  • pak nam Sulejman uvaril na ohynku caj a vyrazime
  • jedeme udolim, ktere je zavreno dunami snad 60m vysokymi, chvilemi musime s motorkami krouzit, jsme rychlejsi nez auto, jenze nevime kudy a nesmime zastavit
  • najednou Sulejman udela ostry vyjezd bokem serpentinou po dune a dalsi serpentinou a prejezdem duny se dostavame pres hreben, jak se trefil na spravnou dunu nechapu
  • je tak ostre svetlo, ze mame problemy s rozlisovanim nerovnosti v dunach
  • po nezdarenem rozjezdu na jednu dunu (vykon) musim motorku vyhrabat, udelat pomocne kolecko a na plny plyn znova
  • za dunou je rovna plan ohranicena dunami. Plan je plna nehybneho horkeho vzduchu a chvili po rozjezdu se na me rozsviti kontrolka prehrati motoru, nezbyva nez zalehnout do stinu auta a cekat, teplota oleje 125C. Ten had Sqwer si pred odjezdem namontoval druhy vetrak
  • jeste trikrat musim zastavit a cekat az teplota spadne aspon na 105C, pri poslednim chlazeni vidim jak Sulejman v dalce najizdi na vysokou dunu a zustava viset na hrane za spodek, nez dochladim a dojedu, tak se vykope (moji lopatkou)
  • pripada mi, ze dunu nejde vyjet, Sqwer ji prejizdi jak nic, ja krasne vyjedu, spravne uberu na vrcholu, ale za hranou jsem nepridal a pri sjezdu jsem zapichl predni kolo a vyvalel se, pisek je krasne mekky. Ta polska endurova rychlokvaska si dava cvicne dunu jeste tam a zpatky....
  • duny se drzi kolem dal, ale cesta je uz kamenita, rychlejsi jizdou chladim motor
  • tesne pre taboristem Sulejman pichnul, menime rezervu
  • spime na rozhrani dun a hamady, v noci opet uplnek, ve vecech nam stracha malinka ustrasena mys (mozna nejaky tarbik, ma dlouhe zadni nohy)

Celkem v pisku 150km

tn_beba

Treti den

  • vstavame za svitani a mame pocit ze jsme cely den hazeli lopatou pisek
  • cely den hamadou
  • pred poledne vidime krouzit letadlo a pak v dalce seda na polni letiste, asi tezari ropy
  • na piste potkavame prvni auto
  • Sqwer utrhl na zadku ventilek, polsky odbornik mu nechal matku na ventilku zevnitr rafku
  • v pekelnem vedru dojizdime sopecnou krajinou plnou lavovych pum k skalnimu hribu, pod kterym spime
  • nemame nahradni zadni dusi, menime plan a misto pousti az do Ghatu odbocujeme po L2 na Serdeles
  • misty jeste potkavame duny a uzivame si jizdu v kolejich s vyjetym hlubokym piskem (asi 100km...)
  • 30km pred Serdeles nas Sulejman vypousti napred po piste rovne jak pravitko. Prijezd k piste je po uplne rovne hamade, kde to valime jak idioti a ja v ostrem svetle prehlizim ostry hrebinek a skacu pres nej, srazi me to ze stupacek (konecne jsem si po trech dnech taky sednul) a uz se vidim na zemi. Jenze jak tam lezim na nadrzi, tak jsem zatah za plyn, podvozek to pobral a krasne jedu dal - TFUJ!
  • na piste do Serdeles misty fleky s mekouckym a hlubokym piskem, docela zabava
  • v Serdeles u pumpy (spinavi a utahani) cekame na Sulejmana, nejede. Tak jedu kousek po silnici odkud je vyhled na pistu a v dalce vidim neco co by mohlo byt nase auto. Jedu pro Sqwera a jedeme po piste zpatky. Sulejman uz ma rozlozenou deku a polstar ve stinu auta a vedle sebe pichle kolo. Dalsi rezervu nema, jeste ze jsme nejeli na Ghat pres poust. Sqwer bere kolo na motorku a vezeme ho do vesnice opravit

vecer Ghat hotel, sprcha, pecene kure

250km po hamade, 120km po silnici

Rano se budim, na Sqwerovo hodinkach KTM vidim 937, tak si jeste hodku ctu a pak ho taham z postele, ze je poledne. Pak se ukazuje ze to byl udaj o tlaku a ne cas...

V patek je muslimsky svatek, lizeme si rany, udrzujeme motorky a cekame az nam z Tripoli prijdou nahradni zadni duse, Hadi je kouzelnik a sehnal je. Zitra vyrazime do pohori Acacus, asi 400km v horskych kanonech, prehistoricke malby a obydli.

S motorkou se neda moc zastavit a tak fakt tezky mista projizdime bez zastaveni. Tohle byla sranda.

13.9. 2006, Germa

Tak jsme se zase vynorili z pouste

Vecer cekam na Sqwera ktery se ztratil pri hledani internetu. Sedim v mistni hlavni hospode a v televizi davaji dokument o UsamaBinLadin, v hlavni vysilaci cas. Vsichni to napnute sleduji, necitim se uplne dobre....

Jo klavesnice u PC jsou arabske a windows taky, navic zprava doleva!

Serdeles

Vzdycky kdyz jsme v Serdele, tak se neco vysere! Sulejmanovi odesel spojkovy valec. Behem trech hodin sehnal novy a zaridil opravu. Stat se to tak v pousti... Mezitim stihl Sqwer od poulicnich prodavacu koupit krasnou dyku a ja kdyz videl to uzasne smlouvani a psani cen do pisku na ceste, tak jsem neodolal a prihodil si tri cinove fenky, jakoze musi byt v cene. A jak pak zhodnotil Sulejman, usmlouvana cena byla primerena = nechali jsme se okrast primerene.

Akakus

Obrovske piskovcove skalni mesto, v kanonech se jezdi po vrstve pisku, skalni brany az 80m vysoke, romantika, bomba. Bloudili jsme tam tri dny. Pod previsy na stenach jsou na spouste mist prehistoricke malby - valecnici, tygri, nosorozci, zirafi, sloni, eroticke vyjevy, vozy. Potkali jsme stopu zmije ruzkate a zelvy. Vecer k nam priletali ptaci a somrovali, ale ne zradlo ale vodu! Tu jsme jim davali do vicka od kanystru.

Potkali jsme stado divokych oslu.

tn_akakus_brana

Sulejman

Tak Sulejman neni Tuareg! Kdyz se ho na to Sqwer zeptal, tak se zatvaril asi jako by se nas nekdo zeptal jestli jsme z Brna. Je to Libyjsky Berber a je na to hrdy, Tuaregove tak maximalne pasou velbloudy.

Zkousil jsem se zeptat co delal pred tim nez pruvodce pro turisty, nechapave na me koukal, ja prece delal vzdycky pruvodce po pousti! Zkousim se u prehistorickych kreseb ptat, koho z profesoru archeologie tady vodil a padaji z nej takova jmena jako ital Mori. Dokonce i vi kdo je Andre Lhote! Nikdy ho nepoznal, ale vi ze zkoumal sousedni pohori Tassilie v Alziru. Znalci odpusti, jmena pisu z hlavy jak si je pamatuju.

Sulejman pere - vecer za tmy vezme misu v ktere nam celou dobu dela salat a zadelava na chleba, do misy nasype praci prasek a vypere si arabsky habit. Ovsem suseni sleduju s otevrenou hubou - proste vse rozlozi na jemny pisek pod vrcholek duny a zasype piskem. Rano je vse suche, vyklepe pisek a jedeme dal.

Pokracovani Akakusu

Malby, malby a pro zmenu prehistoricke malby. Kanony se zvetsily a jsou v nich cela dunova pole. Poradame pisecne orgie, vrcholem jsou vyjezdy pisecnych sjezdovek nasypanych ke stenam kanonu. Spime na trapne romantickem miste v kanonu pod obrovskou skalni vezi. Celou noc fouka vitr a tak mame rano spacaky plne pisku. Posledni den v Akakusu potkavame rano velkou vypravu duchodcu z Belgie, rodinu z Australie a osameleho Anglicana. Vsichni samozrejme s pruvodci. Anglican nadava ze to je hrozne drahe, aby ne kdyz ma s sebou ridice, tlumocnika a nosice vody, nebo co tam ten treti cernej delal. Mijime par chysi z travy a pribihaji deti, zebraji. Vycvicen ze zbytku sveta poodjizdim stranou. Sulejman zastavi a da jim kus chleba a syr. A sakra, tak to se teda stydim, tady se hraje podle jinych pravidel! Pri odpolednim spanku tak sleduji pocasi a rikam si, byt to v Cechach, tak prijde bourka. A ejhle za par minut vidim jak je v dalce v kanonu divne sedivo. Uklizime se Sqwerem rychle vsechny veci. Sulejman se jen zkusene presune s rohozi za skalu a spi dal. Dalsi tri hodiny travime vleze za skalou s hlavami omotanymi vlastnimi smrdutymi tricky a postupne se nas usazuje vetsi a vetsi vrstva pisku. Tak to byla pisecna boure! Vecer nas Sulejman vzal za odmenu k prameni, kde jsme se uzasne umyli v chladne vode. Vodu cerpaji z hloubky 200m a je to jedina v celem Akakusu. Vecer trapne krasne taboriste na zacatku pisecneho ergu, ktery nas ceka zitra prejet. Varime brambory a pomazanku syr s cesnekem. V Akusu jsme najeli 300km krasnymi kanony piskem a pres duny. V noci koukame na padajici hvezdy.

tn_sqwer_nahore

Wan-Kaza

A opet berou moje pracne pripravene trasy za sve. Sulejman kouka do mapy "No prece by jste nechteli jet ze Serdeles po silnici do Uwbari?! Znam zkratku pres erg Wan-Kaza, hamadu, kolem ergu Murzuk a vyjedeme ve wadi Mathendous". Tak jo, nejdrive 30km ergem, kde se motame mezi dunami a pak 90km po uplne rovne pisecne plani. Uprostred plane nakladni Mercedes, dva kluci maji rozhozeny motor a meni pist. Proste generalka uprostred Sahary.

tn_spani_murzuk

Hadicovy tanec

Na poledne nam Sulejman nachazi krasny strom. Kdyz chysta salat, tak najednou poplasene vola "serpent, serpent", vedle nej se plazi zmije ruzkata (jak jsem byl při promítání fotek poučen, byla to zmije kobercová, takže prý méně jedovatá)). Chvili si ji se Sqwerem fotime a filmujeme jak se plazi kolem stromu. Pak nam Sulejman rika, at ji zabijeme lopatkou. Bereme si motorkove boty, ja jdu ke kamere a Sqwer se ozbrojuje lopatkou. Prvnim uderem ji ochromi, pak pristoupi aby zasadil smrtici ranu a v tom mu z pod nohou z pisku vyleti druha vetsi zmije. Pak je to desny fofr, hadicovy tanec a mlaceni lopatkou a nakonec Sqwer vitezi. Sulejman se spokojene naji a lehne si pod auto a spi. Se Sqwerem mame jasno, tady oka nezamhourime!

tn_zmije

Taky ze ne, za dve hodiny se uz nudime, tak Sulejmana budime. Cele odpoledne se pak tvari jak kuri rit. Na pekelne kamenite hamade Sqwer trha ventilek z predni duse. Sulejman, jak je na nas naprdnuty, tak nas prehlizi a jede dal a musim ho dojet a vratit zpet. Spime na kraji Erg Murzuk tesne pred wadi Mathendous, pro zmenu varene brambory. Sulejman se uz zase usmiva.

Wadi Mathendous

Prijezd i odjezd po naprosto silene piste pres nedozirna pole, kde pestuji cerne kameni. Samotne wadi nic moc, par vytesanych obrazku. Cesta do Germa ma 180km, vetsinou pres obrovske plane sterku a pisku. Dneska mam padaci den, poprve ve vyjetych kolejich s piskem ve velbloudi trave, pak na miste pri zastaveni na kamenech pred Wadi Mathendous, to ohybam radicku a osklive si narazim palec a potreti se mi na nedozirne rovne plani pripletly vyjete koleje napric pres cestu, byly plne mekeho hlubokeho pisku a ja blbec misto abych pridal a prizvednul predni kolo, tak jsem pribrzdil, takze let byl pres riditka a dopad do mekouckeho pisecku. Uplne vyrizeni v silenem vedru dojizdime odpoledne do Gherma. Do sprchy jsem vlezl jak jsem byl v botech, kalhotach a s batuzkem, jen fotak jsem z nej vyndal.

Serdeles - Germa pres Akakus a Erg Murzuk celkem 678km, vzpomel jsem si na anglicke kaspary, jak v Mongolsku libali asfalt....

17.9. 2006 - Germa

V Germa servisujeme motorky, lepime dusi, zkracuju retez o jeden clanek a vyfoukavame mrizky chladicu stlacenym vzduchem. Vecer v campu si vynasime postele ven z rakosovych chaticek, uvnitr je 40C. K ranu je opet stehujeme dovnitr, venku je uragan a sebral mi perinu.

Waw En Namus

Den prvni Germa-Timsah.

Vopruz, ale desnej. Presun po asfaltu skoro 300km na start etapy na zlaty hreb vyletu krater Waw En Namus. Po ceste do nas obou najizdi protijedouci auto, asi mistni dobry vtip a pak me jen o milimetry miji cernej debil s bilym autem, kterej odbocuje z protismeru k pumpe. Sem nasranej na vsechny cerny negry a vstupuju do Kukluxklanu. O par kilometru ale cekame na Sulejmana na velke krizovatce a jak tak sedime ve stinu, tak naprosto cizi cernej nam prinese sklenici, krabici dzusu a vychlazenou lahev vody. Tu prihlasku rusim. Ale stejne je s podivem, co je tu cernych negru, asi z Cadu a Nigeru. Ovsem obed je necekane luxusni - restovana velbloudi jatra - uzasna lahudka a vsude desne mili lide. Sulejman nas strasi historkou, ze banditi z Cadu maji satelitni telefony, hlidaji cestu na Waw En Namus a kdyz vidi turisty, zavolaji si o posily a prepadavaji a unaseji. V poledne teplotni rekord 57C.

Timsah je prdel sveta a lze ji snadno prirovnat k ElBorma v Tunisu, kterou jsme prezdili na Curakuv mlejn (tam jsme pro zmenu museli mit na vse papir - povoleni od armady). Balenou vodu nam chteji prodat jen dva kartony a treti nam berou zpatky, prodavac 6x na kalkulacce prepocita nakup a porad mu vychazi 10LD a porad se mu to nezda, v pneuservisu si kolo musi Sqwer prezout sam, ponevadz jsou uplne neschopny i s dlouhatanskejma montpakama, barel na vodu nemaji i kdyz v jinych vesnicich na ceste jich mely vyrovnane hromady. No proste lepsi nakoupit nekde drive a tuhle diru jen projet. Ale presunovou etapu mame za sebou a zitra smer prstencovy krater s jezerem, 300km tam a zase zpet, vetsinou hamada, ale misty pisecna pole. Pry je v tak opustene oblasti, ze ho Evropani objevili az podle snimku ze satelitu. Pro navstevu je nutne povoleni, vydava se v Timsahu. Ale jak se pozdeji ukazuje, tak tam nikdo nebyl, Sulejman se na to vybod a straznym na checkpointu strcil stare povoleni jeste z Ghadamese.

Za Timsahem bacha, jsou tu zradne pisky, plan vypada tvrda, kus i tvrda je a najednou beze zmeny struktury nebo barvy se pisek propadne do hloubky.

Den druhy

Rano vrazda, Sulejman nas zveda jeste pred vychodem slunce a bez snidane okamzite startujeme. Prejizdime 30km pisecnou plan. Pres plan se Sulejman orientuje podle vychazejiciho slunce, jedeme co nejrychleji na 4 a 5 rychlost. Pri pomalejsi jizde motorka zapada do mekkeho pisku. Za pisecnou plani nam Sulejman rozdela ohen a smime si udelat kafe a hned zase jedeme. Cesta je strasne monotoni, chvili pisek pak zase sterk. Kdybych 30km pred Waw En Kebir nepich predek, tak si snad z cesty nic nepamatuju. Mimochodem, ta modra brecka do pneu jsou fakt vyhozene penize. Waw En Kebir je pohadka v pousti - sprcha a stin. Dojizdime v poledne v pekelnem zaru. Opet se sprchuju i s batohem. Na dverich je samolepka motosvet.com. Obed i odpoledni spanek v klimatizovane mistnosti je uzasny, za to cena je naprosto silena 75LD, po chvilce diskutovani platime 60LD, je to to nejdrazsi v Lybii co jsme meli. Nocleh odhadujeme nekde kolem bodu L6-10, ale znova prorazim predni kolo, tak spime kde jsem zastavil. Vecer mame velkolepirnu, lepime tri duse. Ohynek, hvezdy, romantika.

Den treti

Teplotni rekord rano pouhych 20C, ani se nam nechce vstavat. Pred Waw En Namus vojensky checkpoint. Osazenstvo ale vypada spise jako banditi z Chadu a jeden ma dokonce samopal. Sulejman je odbyva papirem s nasimi jmeny, dostavame caj a sundavaji provazek mezi dvema koliky, ktere jdou ovsem objet libovolne pousti. Krater je bomba. Popsat se neda, musi se videt. Sjizdime se Sqwerem po cerne lavove strusce na dno k jezeru odkud se zveda stredni sopouch s dalsim kraterem. Sqwer neodolava vyzve a podnika vyjezd na vrcholek sopouchu. Silenec....Nahore je z nej malinky mravenec. Za to dolu si to vychutnava s jednim padem a na stredove plosince chvilku nestastne hleda kudy dal. Prevyseni bylo asi 300m strma sopecna stena, pry trial jak delany pro Hynka (zdravime z pouste i s Klarou!). Pak jeste krater objizdime dokola. Cesta zpet je peklo, ve stinu 45C a silny horky poryvovy vitr. Pro zmenu v nejvetsim zaru opet prorazim predni dusi - tu s tou modrou breckou, co jsme vcera zalepili. Ten sajrajt je uplne vsude, uz to nechci v dusich ani videt. Sulejman me uklidnuje historkou, ze jednou Nemcum mezi Ghadamesi a Ghatem klekl motor u Yamahy, tak ji celou rozebrali a nalozili na auto. Odpoledni lezeni pod stromem pripomina saunu se silnym ventilatorem. A pak zlaty hreb vecera - mam opet prazdny predek. Asi trikrat menime a zalepujeme duse, zaplaty nedrzi, ventilky uchazeji, radeji nasazuji novou pneumatiku, kontroluju rafek, nova pneu je tvrda jak sutr a nejde nasadit. Pak odchazi kompresor TT a nezbyva nez nafoukat pneu Sulejmanovym trikem - hadice nasazena misto svicky na sestivalec. Plnim si tak pneu vybusnou smesi, ale hlavne ze jedeme. Vecer u ohne si vysluhuji prezdivku "messie chambre" (pan duse v pneumatice)

tn_sqwer_namus

tn_wan_en_namus

Sulejman II.

Cim me Sulejman uplne dostal jsou odpadky. Nic neodhazuje, vse schovava do igelitky do auta a pak vsecho spali v ohni. Ohen vzdy peclive zahrne a tak po nem nezustane ani stopa. Tak neco podobneho jsem u domorodce zazil poprve.

Na spani vzdy vybira misto na pisku. Ne pod stromy, tam jsou trny, hadi a jina havet. A ne na sterku, ten zase spini. Pisek se snadno oklepe a je cisto, navic je mekoucky, meje se s nim nadobi, da se z nej nahrnout polstar. Proste pisek je pro praveho Berbera to spravne.

Sulejmanova Toyota - 3.5l sestivalec, rok vyroby 1988, zvyseny podvozek. Neznicitelny stroj s obrovskym vykonem. V kufru pridavna nadrz na 100l.

Den ctvrty

Kdyz se v noci konecne ochladi a usneme, tak uz je svitani a Sulejman nas nekompromisne taha ze spacaku. Po 50km mam opet prazdny predek. Odlepila se zaplata. Takze zase cviceni s pakama. Poslednich 30km pred Timsahem je opet prejezd pisecneho pole. Jenze tentokrat za poledniho zaru. Ritime se na plny plyn pres pisek 100-120, otacky kolem 5-6tis a vic to nejede, zbytek vykonu zere pisek. V ostrem slunci uplne splyva povrch, takze nevime kam jedeme a drzime se jen siluety auta. Jednim okem sleduji otacky a druhym teplomer, obcas mrknu na GPS. Nesmime ubrat jinak se okamzite borime hluboko do pisku. Zastaveni vyloucene. Par kilometru pred Timsahem, u mista kde jsme spali, Sulejman ubira a ja v domeni, ze uz bude pisek lepsi ubiram taky. Okamzite ztracim rychlost, propadam se, musim podradit na 3 a vytocit motor co dovoli. V ten moment leti teplota na 120, za par sekund cervena kontrolka teploty a okamzite zastavuji, ale nez stihnu vypnout motor, tak gejzir z chladice. Nastesti me to neoparilo, tak v pekelnem zaru a zaboreny v pisku sundavam kapotu a mavam na Sqwera a Sulejmana, kteri jsou o necely kilometr dale, kde je jiz pevny pisek. Stacilo par stovek metru....

Kluci mi privezli vodu, Sulejman nez prijel se stacil zahrabat, motorka aspon vychladla a tak dolevame vodu, odvzdusnujeme. Co asi dela tesneni pod hlavou? Pak dabelsky rozjezd z hlubokeho pisku a dojezd par stovek metru na pevny pisek (pevny jako za se moto propada jen po rafek, ne po osu). Sqwer se mi smeje a slibuje, ze hned po navratu me nasilim odvede do KTM pro poradnou motorku. Timsah - ja snad polibim asfalt. Tohle byla pro me nejhorsi etapa. Dlouha, nudna, pichaci a s drsnym zaverem.

Celkem 634km, z toho 60km v hlubokem pisku, zbytek pista, misty vyjete koleje s piskem, misty pole velmi ostrych lavovych kamenu. I s cestou z Germa to bylo celkem 1037km.

Pak uz jen telefon Hadimu o dalsi zasobu dusi, tentokrat prednich, pozdni obed ve stejne restauraci - opet velbloudi jatra a v pekelnem vedru dojet 300km do Germa. Sulejman po dojezdu moc nekomunikuje, pry to pro nej byl Paris Dakar. Pri cekani na Sulejmana pred obchodem se nas nejaky sefik vyptava odkud jsme a hlavne se stara jestli nejsme z Danska. Ciki pry v pohode, ale danum podrezava krk! Sqwer tedy rozda kolemcumicim klukum vlastni obrazky, ty karikatury Mohameda pry radeji vyndavat nebude. Bohuzel lepsi oba hotely v Germa jsou v rekonstrukci. V druhem se alespon slituji a vyklidi nam jednu spelunku s klimatizaci. Chudak Sulejman odjizdi spat do pouste. Snazim se ho presvedcit, ze se do hotelu jeste vejde a ze mu to zaplatime, ale on vypada, ze bude v pousti stastny.

Pondeli 18.9.

Okruh Uwbari Lakes - asi se povezem autem, nemame silu na moto, musime si odpocinout.

Dalsi plan

Puvodni plan byl z Idri pres Uweinat Whin prejezd do Ghadamese, to je po pistach asi 800km. Ale Sulejman pry zna uzasnou zkratku 600km z Uwbari primo napric Uwbari Sand Sea do Ghadamese. Tak to bude zase narez v pisku a romantika spani v dunach.

22.9. 2006, Ghadames

Pondeli 18.9.

Okruh Uwbari Lakes - pry je horko, musime vyrazit v 6hod, taky vykladame vsechno z auta, pry je meky pisek. Rano v 6hod je Sulejman opet nearabsky presny. Jeste za tmy vyrazime do dun a vychutnavame si vychod slunce. Cesta je hodne narocna, jsme radi ze se vezeme. Ne ze by to na moto neslo, ale jsme utahani a tady bych mel tutove problemy s chlazenim. Jizda autem je jak jizda na lochnesce, prudke zatacky mezi dunami, prejezdy ostrych dun, vyjezdy, sjezdy. Sulejman je fakt skvely ridic. Skoro porad jede jen na nahon zadnich kol, obcas na prejezd velmi vysoke duny zapne 4x4, ale uzaverku predku ma vypnutou. Prvni vetsi jezero je vyschle, plne bahna, druhe je plne vody, v te se zrcadli palmy a okolni duny. Romantika a kyc na druhou. V pisku je pas stop o kterych Sulejman tvrdi, ze sakal. Zpatecni cesta je opet jak na lochnesce, jeste ze jsme nesnidali. Sulejman pekne pridava pri sjezdech dun, aby nepichl predek, fakt umi. Zbytek dne jsme prospali, ja se nechal ostrihat, vecer pijeme pivo (samozrejme nealkoholicke). V televizi bezi porad dokola diskuze o tom jak si to vatikanske priblblo pustilo hubu na spacir proti muslimum. Vsichni tady jsou tim vzruseni a zive o tom diskutuji. Jsem zvedav kdy nas ukamenuji na ulici. Kdy uz konecne ty katolicky pitomci pochopi, ze cela jejich vira je jen stredoveky blud a pokrytectvi a ze stourat do srsniho hnizda je nejen nebezpecne, ale predevsim uplne zbytecne?

Rano start smer Ghadames. Z klimatizace jsem chytil hroznou rymu, nezbyde mi nez se priste pect bez chlazeni.

Utery

Nejak se nam sype organizace. Z Germa jsme rano dojeli do Uwbari. Pred tim jeste Sqwer podle zavrazdil svaba, ktery se mu pres noc nastehoval do kufru. V Germa dosel u pumpy benzin, tak to u pumpy v Ubari vypada jak u nas za komancu (koho jste volili? nezapominejte!). Predbehli jsme frontu asi 40aut, naplnili barely a pridavnou nadrz. Sulejman nas pak nechal v nejake restauraci na sendwich a prijel za dve hodiny s tim, ze nas odvede do hotelu, kde se muzeme vyspat do odpoledne a pak vyrazime do pouste. Uz nas s tim odpolednim spanim pekne stve, kdyz je to behem jizdy na motorce, tak si radi odpocineme, ale kdyz cely den nic nedelame, tak je to pekna otrava. V Ubari nas privedl do krasneho hotelu se zahradou, kde umi anglicky. Kurva, proc nam tvrdil, ze v Ubari zadny hotel neni a soupl nas do te silene spinave spelunky se svaby v Germa? V hotelu nam furt vnucuji pokoj na odpoledni spanek, kdy uz sakra pochopi, ze proste odpoledne nespime? Odpoledne travime na recepci cumenim na videoklipy ze satelitu a nadavanim na Sulejmana. Hotel je krasny, v byvale pevnosti, pokoje a zachody nearabsky ciste a stoji pouhych 40LD za pokoj. Za tu blesarnu v Germe si rekli 50LD. A to je to jen 30km.

Nahradni duse jsou navic nekde mezi Sebhou a Ubari a vi buh jestli prijedou.

Neprijely, v 5 prijizdi Sulejman, dokupujeme vodu a kompoty a pryc z mesta. Vse spatne se v dobre obratilo, v hotelu jsme dostali gratis sendwiche a piti. Na kraji mesta vyzvedavame Sulejmanova syna u bratrance, deti (to jako chlapci, izolace zen je silena uchylka) nam zpusobne prostiraji rohoz na sezeni a prinesou caj.

Puvodni plan byl z UBARI po silnici do Idri a pres Uweinat Whin prejezd do Ghadamese, to je po pistach asi 700km a po silnici 400km. Ale Sulejman pry zna uzasnou zkratku 600km z Uwbari primo napric Uwbari Sand Sea do Ghadamese. Tak to bude zase narez v pisku a romantika spani v dunach.

Kolem vrtnych poli na ropu mizime do pouste. Cesta je nejdrive napric piskem, pak po piste plne pisku a vyjetych kolejich kolem ropnych vrtu a pak smer duny hlubokym piskem. Je silene dusno a presto ze je vecer, drzi teplota pres 35C. Dakar se opet tvari, ze se uvari, teplota oleje tesne pod 120C. Nastesti brzy zastavujeme na spani. Nez jsme se stihli ulozit, tak se od Akakusu prihnala boure s vichrem a blesky. Sulejman tvrdi, ze v Ubari i prsi. U nas ani nekaplo, ale pisek je vsude a tak pak tri hodiny travime stridave v aute a stridave zady k vetru, podle toho jak je moc pisku. Kolmo nad nami jsou videt hvezdy, ale do stran ani par metru. Po dvou hodinach se boure utisila, vitr fouka dal, ale bez pisku a tak jdeme spat. Celou noc fici vitr, chvilema i s piskem, ale da se spat.

Sulejman III.

Presto jak jsme se na nej naprdli kvuli hotelu v Germe je Sulejman to nejlepsi co nas tady potkalo. Krome toho, ze je vyborny pruvodce, ridic a navigator v pousti, je i uzasne tolerantni. Nevadilo mu nase nahaty koupani u pramene v Akakusu, nevadi mu vecerni hlasite prdeni po syrove cibuli ani nase producirovani v trenyrkach v pousti pri kazde zastavce. Dokonce se s nami i vecer v pousti uvolnuje a sundava zavoj, co ma pres hlavu, oblicej a usta. Vecer si i sundava svrchni odev a je jen ve spodnim s ohrnutymi rukavy. Za to jeho synacek je zpodobnenim arabskeho zla. Pri prvnim setkani se koukal, jako ze na nas nevidi, kdyz jsem ho pozdravil a podal mu ruku, tak ji teda vlazne prijal. Ovsem neomylne si ziskava Sqwerovy sympatie, kdyz o KTM prohlasi, ze je kram a ze v Italii mel Yamaha a to bylo neco! A taky je pekne vyzrany, vyda tak za tri Sulejmany, funi a furt heka, ze ho boli zada. Odhaduji, ze je o par let mladsi, kolem 30. Vecer nas pak Sulejman stranou poprosil, aby jsme nechodili v trenkach, ale v sortkach a pronesl pomatnou vetu "No prd, prd, please!". Kdybychom si neuvedomovali vaznost situace, tak vybouchneme smichy.

Dalsi vecer si Sqwer nevzal sortky a synacek nas osobne pozadal, at se obleceme. A dalsi den v poledne me pochvali za prevleceni a Sqwera opet posle obleknout. Samozrejme, je to jejich mrav a jsme tu na navsteve, o tom zadna diskuze. Ale je nam naprosto nepochopitelne proc stary je v pohode a mlady ne. Fanatismus? Totez co syny ze slusnych arabskych rodin zijicich v Anglii vede k tomu, ze se odpali v metru? Mimochodem, syn Husajn je prvorozeny a Sulejman ma celkem 10deti. Puvodne jsme meli jet s Husajnem!!

Streda, den druhy

Sulejman nas budi v hluboke tme. Kafe na ohynku a jeste za sera vyjizdime. Neni cas na hrdinstvi a tak odfukuji predek i zadek na 1.2bar. Pred tim jsem si vsude v pisku vystacil pouze s predkem na 1.5-8, zadek jsem nechaval na 2bar. Sulejman uhani jak o zavod. Duny, duny a zase duny. Je nadherne svitani, ale Sulejman nas tak zene, ze nezvladame ani fotit a filmovat. Jakekoliv zastaveni je problematicke, obcas se nam nepodari trefit hranu duny a tak se zahrabavame drive v kopci a nezbyva nez motorku vyhrabat a nove kolecko. V jedne ostre serpentine mezi dunami se mi kouslo predni kolo a hazu hubu plavnym skokem pres riditka, rozjezd nastesti bez problemu. Na hranach nekterych dun mam pocit, ze sjizdim z tretiho patra panelaku. Dulezite je se nebat, nebrzdit a jet pod plynem. Po 100km a asi 3hod jizdy vyjizdime na hamadu. Dakar to vydrzel, ale dvakrak rucicka teplomeru dosahla 120C, nastesti vzdy tesne pred pevnou pisecnou plani, takze jsem ho zvladl rychlou jizdou uchladit. Na zacatku hamady je z kamenu vyskladany obrovsky napis Timeocalin, pry ho tu udelali amici, kdyz v roce 1957 delali ropny pruzkum. Musi byt vyborne videt z letadla. Sulejman pichnul, uff aspon si vydechneme a dotankujeme. Hamada je sterkovita a tak jsme za chvili asi po 70km zase v pisku. Charakter je trochu jiny, siroka udoli mezi vysokymi dunami. Udoli jsou obcas prehrazena pisecnou hradbou. Diky tomu chladim v pohode a prehrivam pouze jednou na pohodovem svahu, kde je dobry rozjezd. Ridi mladej od Sulejmana a dari se mu jednou zahrabat.. Sqwer v jednom miste objede dunu zkratkou a odmenou je mu komplikovany sjezd vysoke duny. Tento usek vyvraci teorii, kterou mi kdosi tvrdil, ze duny na Sahare jsou orientovany vice mene zapad-vychod a strmejsi hranu maji na jih. Zrovna tady je to uplne obracene. Bez pruvodce by to bylo hodne pokusu a omylu. Kratce po poledni je uz zar nesnesitelny, zastavujeme pod zbytky krovi na takovem hlinenem hrbolku ve kterem maji diry sakali. Behem odpoledne je zar sileny, je zatazeno, dusno a zbesile otravuji mouchy (nechapu kde se tady vzaly). Voda z lahvi je tak horka, ze nejde pit, zip od moskytiery pali do nohy, obtizne se dycha, jakykoliv pohyb okamzite vysiluje. Nad nami obcas zakrouzi krkavci.... Teplota dosahuje neuveritelnych 60C!!

Po 6hodine teplota klesa pod 50C a tak zkousime kus jet. Dari se nam 40km. Cesta je uz nepretrzite ve vysokych dunach. Husajn jednou zahrabe auto, Sqwer i ja nekolikrat motorku na pred hranou duny. Sqwer mi parkrat pomaha vyhrabat a otocit motorku. Jednou jsem se musel prohrabat mekym piskem v najezdu na dunu, otacky nekde u 7tis a za dunou kontrolka prehrati a musim cekat. Polevam chladic vodou a dari se uchladit. Protoze se bojim o prehrivani motoru, nechavam si velky odstup od auta a Sqwera, abych vedel kudy a nemusel nikde zastavovat. Na motorce totiz obvykle dojedu auto zrovna kdyz zacne klickovat pred hranou duny v kopci a to je pro motorku konec. Ubrat = zapadnout do pisku, zastavit = trapeni motoru v silenych otackach na rozjeti, pokud se zastavi v kopci, tak nezbyva nez motorku povalit, otocit v pisku, rozjezd zpatky z kopce, kolecko a znova. Jedu pak podle vyjetych koleji, ale misty vubec nikoho nevidim nebo jsou ve velke dalce a jedu vlastne sam, je to hodne na nervy .Taky se mi jednou podarilo po startu motoru zapomenout vypnout ABS, vyletel jsem na plny plyn na vrchol duny, tam slapnu na brzdu a nic. Akorat jsem pridal, skubnul za riditka a skocil do neznama. Dopadl jsem do sypkeho svahu, podrzel plnej a vystrelil pryc. Tak takhle se to jezdi pri rallye! Uz to nikdy neudelam!

Na predposledni dune se me snazi Sqwer nafilmovat a pak mu nezbyva nez cekat na hrane, uz taky prehral. Na posledni hrane zase prehrivam ja a tak cekam a z vysky pozoruju jak kousek pode mnou uz Sulejman rozklada rohoz. Tento usek byl krajinove neuveritelny, prejizdeli jsme neco jako hreben ergu pres spoustu sedel, zapadalo slunce, dlouhe stiny, nasvetlene duny a pisek od obzoru k obzoru. Jo a taky se ztracely kontrasty a obcas nas prekvapil pricny rigol... Vecer Husajn opet posila Sqwera aby si vzal dlouhe kalhoty. A to mame trenyrky s nohavickou, zadne slipy! Sulejman nam vari uzasny caj a tak moc chvali muj nerezovy esus, ze mi nezbyva nez mu ho dat darem. Zmozeni padame na rohoz, nemame silu vubec na nic. Jsou krasne hvezdy, ale obcas se prezene mrak a dokonce spadlo par kapek. Asi hodinu po soumraku se zveda silny horky vitr a zasypava nas piskem. Tak holt lezim pod celtou, hlavu omotanou trickem. Nastesti to preslo a dokonce usiname. Teplota vecer 40C.

Ctvrtek, den treti

Svitani v ergu je uchvatne. Sulejman nam vari ranni caj. Mame pred sebou poslednich 10km v pisku. Jak to dokaze Sulejman odhadnout? Pri pozdejsi debate i Hadi vrti hlavou nad Sulejmanovymi odhady vzdalenosti. Ode dneska za tyden vyplouva trajekt. Jede se mi krasne, je 33C a Dakar se nehreje. Sqwer je nejaky rozespaly a netrefuje nekolik hran, musi hrabat a jednou se zapichne ve sjezdu. Husajn zahrabava auto na plani a tak mam konecne par fotek. Konecne vyjizdime na hamadu a Sulejman dava pokyn k dofouknuti pneumatik. Je to uleva, malem jsem ten sterk polibil!

Dofukujeme moto i auto vybusnou smesi primo z valce, Husajn asi blbe nasadil hadici, pri ctvrtem kole auta se upalila o motor. Starej ho k nasi velke radosti pekne jebe... Tak jeste napinam retez, ke konci mi pri rozjezdech na 6tis otacek uz preskakoval. Na hamadu jsme vyjeli asi 20km od mista, kde jsme poprve spali.

Na GPS je Ghadames vzdusnou carou 280km, ve skutecnosti nas ceka 330km, jedeme temer po primce, temer stejnou cestou jako prvni den prvni etapy. Husajn ridi a pekne to vali, ritime se hamadou v oblacich prachu jak na rallye, na sterkovem poli si delam vlastni rekord 134km/hod. Mijime nase prvni taboriste z druhe strany, zajimave je, ze duny okolo taboriste jsou ostrov. Po ceste se zastavujeme na zelenem fleku, kde se pasou ovce a je zde Sulejmanuv kamarad, ktery svete div se, umi docela anglicky. Ma tady obrovsky vak velikosti nakladaku s vodou. A zase zavodime dale. Po poledni narazime na hlavni pistu, ktera vede z Bir Gazel do Hasi Mislane. Jsou tu akacie a zastavujeme na obed. Sulejman s Husajnem si delaji spagety, ja se Sqwerem parky s fazolema, lahudka, ani to nemusime hrat, jak jsou konzervy teple. Ale dneska je uz lepe, dokonce se nam dari pod akacii v moskytiere usnout. Zajimave je, ze mouchy se objevily az v tehlech silenych vedrech v poslednich ctyrech dnech. Husajn opet upozornuje Sqwera, aby si vzal sortky, buzerant! Po spanku Sulejman opravuje hadici a dofukuje posledni kolo. Vyrazime v 16hod a zacina zavod s casem. Husajn ridi a jede jak silenec. Trochu nas prekvapuji, kdyz pro navrat voli cestu blize alzirske hranici, ktera koresponduje s L2 podle SaharaOverland. Jedeme kousek napred, aby jsme nezrali prach a tak odboceni zjistujeme az po par kilometrech, kdy vidime siluetu auta v dalce. Dari se nam je dojet pres plane. Cesta je misty hodne rychla a misty naopak plna ostrych kamenu a musime krokem. jedeme soubezne s alzirskou hranici smer sever, asi 2-3km od pomyslne hranicni cary (podle GPS, v pousti hranicni patniky nejsou), cesta se po case zakousne do krasneho udolicka a meni se v jizdu pisecnym toboganem s krasnymi zatackami. Pak uz zacina slunce klesat k obzoru a Sulejman nas vypousti na pistu pres plan, ze uz neni kam odbocit a at mazeme napred nez bude tma. GPS ukazuje 28km vzdusnou carou a tak to mazeme po piste co to jde, je ale pekne klikata, misty kameni nebo pisek, se zapadem slunce se pred nami vyhoupnou svetla Ghadamese. Poslednich 10km dojizdime za uplne tmy, nic moc pres hamadu. Neomylne vjizdime do mesta pres mestske smetiste. V hotelu si se Sqwerem skoro padame do naruce, mame to za sebou. Kupuji sest piv (samozrejme nealko) a lejeme je na ex do sebe. Posledni poustni etapa skoncila!!!

  • 40km pisecna plan
  • 100km duny
  • 70km hamada
  • 160km duny centralnim ergem
  • 260km hamada

(cisla upresnim podle map a udaju z GPS)

Sulejmanovi jsem dal darem na rozloucenou svoji uzasnou pisecnou lopatku. Mel opravdu radost!

Vecer se potkavame s Hadim, doresujeme organizaci (musi nas vyprovodit pres hranici), domlouvame placeni Sulejmanova okna z pojistky (to co Sqwer hned prvni den rozstrelil) a prolevame se nealko pivem. K veceri mam vytecny velbloudi steak.

Vecer se potkavame s Hadim, doresujeme organizaci (musi nas vyprovodit pres hranici), domlouvame placeni Sulejmanova okna z pojistky (to co Sqwer hned prvni den rozstrelil) a prolevame se nealko pivem. K veceri mam vytecny velbloudi steak.

Patek

Cisteni a udrzba motorek, prani, spani, internet. Zitra se presunujeme do Tunisu k mori, kde si musime odpocinout, aby jsme z dovolene prijeli aspon trochu jako po dovolene. Na veceri potkavame ceskou dvojici, kluk pracuje jako projektant na vystavbe vodovodu Ghadames - Zuerja a devce ho prijelo navstivit, tak si udelali vylet. Devce je ponekud prekvapene z odpadku ve mestech a z toho jak dovedou byt arabaci doterni k zenam.

tn_kadafi

23.9. 2006, Tunis navrat

Cesta zpatky pres Lybii je monotoni a je prvni den Ramadanu. Sqwer pro jistotu pichnul predek pred Nalutem, ale mame stesti, akorat jsme predjeli transport vrtne soupravy a maji kompresor. Dusi opravujeme v Nalutu, za Nalutem nas nepochopitelne zdrzuji policajti na checkpointu, tak se na ne trochu rozciluju. Na hranici uz ceka Hadi, byl zrovna v mesite. Je Ramadan, restaurace je zavrena, tak vyrizujeme formality na ulici. Carnet a Lybijske pojisteni nam nechava jako suvenyr, platime mu duse. Jeden den s pruvodcem, ktery jsme meli preplaceny a prebyl, propada na zaplaceni Sulejmanova okna. Okno na Toyotu pry stoji v Tripoli 100€. Cestou na Tataouine ma Sqwer opet prazdny predek. V nejake vetsi vesnici nam to opravuji a kupujeme tam kanystr benzinu. Benzin je pasovany z Lybie, 10l za 9dinaru, kvalita dobra. V La Gazel je zmateny pingl, pry maji jen jeden pokoj. Bar je pry zavreny, zbankrotoval. No nevim, v hotelu krom nas byly jeste dva pary a v baru nam vecer normalne tentyz pingl prodal pivo. Behali tam svabi po stole. Rano trochu boli hlava. Zkousim chytit Bechira Aliho, jak je to s povolenim do zony na jihu Tunisu. Dvere kancelare jsou zamcene, ale vizitka na dverich je, takze snad funguje. Podle poslednich informaci je pry pristup do prostoru uzavren, nejaci pitomci prejeli do Alziru a hledala je armada. Tak to jsme asi posledni kdo se tam o Vanocich dostal. Pak prejezd na Dzerbu, valeni v hotelu s bazenem, grilovane ryby v restauraci. Dzerba se svymi hotelovymi resorty, casiny a diskotekami je pro me realita zleho snu o dovolene. Po tom vsem tady ale dva dny travim docela spokojene. Teda jen diky bazenu, pivu a pujcovne ctyrkolek. Pri dojezdu mi nepochopitelne stavkuje Dakar, chytne a hned chcipne - jak se pozdeji ukazuje odesla baterka. Taky s velkym prekvapenim zjistuji, ze Eurotel nema v Tunisu s zadnym operatorem smlouvu na data, pouze na hovory a sms. Vecer v hospode chceme pivo s sebou, daji nam ho az po slibu, ze jej budeme pit na hotelovem pokoji a jeste nam ho zabali do cerneho igelitoveho pytle. Inu Ramadan. Z Djerby se presunujeme do Kerouanu, kde si ve dverich hotelu uvedomujeme, ze jsme si u recepce hotelu na Dzerbe nevzali pasy. To jsme teda pekni debilove, tohle se nam ani jednomu jeste v zivote nestalo. Z recepce volaji na Dzerbu a potvrzuji, ze pasy tam jsou. Sqwer odklada kufry, skace na motorku a vali 360km zpatky. Zustava tam na noc. Rano mu jedu naproti na pul cesty, odesla mu rozeta. Nastesti ma nahradni, tak mu ji vezu. Rozetu, ktera je jak usta bezzube stareny, i retez menime kousek pred Gabes v takove malinke auto dilne, kde nam radi snad 10mistnich. Me zlobi startovani, spatna baterka. Opoledne v hotelu se ukazuje, ze je uplne sucha. Dolevam ji vodou z vodovodu, pingl me upozornuje, ze je voda spatna na zaludek, tak snad baterka nedostane prujem. Ze je voda spatna vim moc dobre, jako spravny zkuseny cestovatel jsem se v noci napil z kohoutku a cerne uhli ne a ne zabrat. Aby pak problemy nekoncily, tak jeste kousek pred Tunisem zjistuji ze vypadla pruzina ze spojky na retezu, nastesti mam nahradni. V pristavu si davam rybi polevku a mam obavu aby mi vsechny ty potvory s chapadly neutekly z talire.

FOTOGALERIE

         Download          Bebova fotogalerie          RSS


Copyright © BEBA 2003 -
This work by Filip Beba Weber is licensed under a Creative Commons.
Uveďte autora - Neužívejte dílo komerčně - Nezasahujte do díla